3. kapitola

22. května 2009 v 13:10 | Mary-Ane |  Láska a jiná trápení
Další dny probíhaly skoro jeden jako druhý, každý den jsem se učila na zkoušky NKÚ buď s holkama nebo Martinem, občas jsem měla trenink.

Na jednom z posledních před finálovým zápasem jsem měla nepřijemný rozhovor s Thomasem. Přišel ke mě po tréninku, když jsem chtěla odejít k hradu a řekl:
,,Hele Potterová, nechci aby to vypadalo, že ti kecám co života, ale seš si jistá, že tě... Ehm, tvůj vztah k brankaři soupeře nijak neovlivní?'' se nějak stará, ale já to do určité míry samozřejmé, protože od té doby, co bývalý kapitán odjel na školu do Ameriky, je kapitánem. Nijak jsem neuvažovala nad tím, že bych mohla být nějak ovlivněná a tak jsem odpověděla:
,,Neboj, myslim, že to určitě zvládnu. Hlavně se neboj,'' usmála jsem se a plácla ho po zádech, na trénincích je tak jiný než ve škole, pomyslela jsem si a odešla směrem k hradu. Do té doby jsem nad tím vážně nepřemýšlela, ale teď mi v hlavě hlodala myšlenka, jestli vážně nebudu tak tvrdá, jako jindy. Pobavil mě pohled, na tři postavy, které šly kus předemnou, byli to naši odrážeči, kteří vedli na ošetřovnu brankáře, jemuž jsem při jedné střele zlomila ruku.
Když jsem došla do společenské místnosit, našla jsem Blanche, jak se hádá s Blakem o nějaké hlouposti. Sedla jsem si vedle ní a čekala až Blaka přestane bavit, jak ho sestra ignoruje. Za chvilku opravdu odešel a já se Blanche zeptala:
,,Myslíš, že protože chodím s Martinem, nebudu při zápase tak tvrdá?'' a zvědavě jsem se jí koukla do tváře, abych tam něco vyčetla. Tvářila se nejdřív neutrálně, ale za chvilku se usmála a řekla:
,,Radši mu řekni, ať si na sebe vezme helmu, protože vím jak jsi při zápase tvrdá a pochybuju, že bys nějak ustoupila, kvůli tomu, že jsi z něj teď hotová,'' a rozesmála se. Povídaly jsme si, dokud kolem desáte nepřišla Kate s Danielem, docela jsim to spolu sluši, pomyslela jsem si, když ho políbila a přešla k nám.
,,Tak co se tu řeší?'' zeptala se ještě s úsměvem od ucha k uchu.Když jsem se jí zeptala na stejnou otázku, jako Blanche, řekla ať se Thomas nebojí, že by spíš měl Martinovi předplatit místo na ošetřovně a začala se smát. Toho dne jsme nešly spát brzo, protože Daniel slavil narozeniny a tak jsme popíjely společně s ostatními šesťáky, uvědomila jsem si, že Kate už má vlastně plnoletýho kluka a ta představa mě pobavila. Většinu času jsem si povídala se šesťačkou Barbarou, druhou střelkyní našeho týmu, o nedělním zápase, Blanche se bavila s nějakými Danielovými kamarády a já přemýšlela, jestli se jí nějaký z nich líbí, moc bych se nedivila, ale na druhou stranu vím, že po vztahu se sedmákem ze Zmijozelu, který ji nechal, když po půl roce zjistil, že je z mudlovské rodiny, nesnáší kluky, nechtěla jsem ji nutit do vztahu. Asi ve dvě už většina lidí odpadla, ono neni nejlepší mýchat zelenou s ohnivou wiskey, a s Blanche jsme si šly lehnout, Kate zmizela už dávno s Danielem a něco mi říkalo, že už se ten večer nepřipojí.
Ráno mě trochu bolela hlava, ale nebylo tak zlé, jako u Blanche.
,,Asi jsi neměla zkoušet porazit ty kluky v pití,'' usmála jsem se do bledé tváře nejlepší kamarádky a pak jsem dodala:
,,Až se upravíš, nasnídáme se a najdeme Kate, ju?'' křikla jsem na Blanche s plnou pusou zubní pasty a kartáčem na vlasy v ruce. Asi po půlhodině jsme byly připravené jít na snídani. Blanche sice moc nejedla, ale já si dala kaši, kafe a džus a užívala si sobotní pohodu. Zrovna když jsme byly na odchodu, přišla Kate, byla převlečená a zářila. Počkaly jsme s ní až se nají, což jí trvalo strašnou dobu, a pak jsme šly na školní pozemnky. Sedly jsme si na starou vrbu a povídaly si, asi za hodinu přišel pod vrbu Martin a zavolal na mě, omluvně jsem se koukla na holky a já seskočila mému klukovi do náruče.
,,Jsi šílená, víš to?'' usmál se na mě a políbil mě. Usmála jsem se a řekla:
,,Jasně, šílená z tebe a teď mě pusť,'' pokoušela jsem se mu vyprostit ale on mi to rychle zatrhnul. Šli jsme spolu po hradu a pokusili se najít volnou učebnu, po chvíli jsem ho zatáhla do jedné v nepoužívaném křídle školy. Sedla jsem si na jednu z lavic a řekla:
,,Zítra to bude fajn, nemyslíš?'' snažila jsem se nahodit lehostejný ton, ale nevím jestli se mi to dařilo. Přitáhl si mě k sobě, obličej sotva centimetr od mého a řekl:
,,Lil, jestli se bojíš, že nebudeme hrát naplno, tak o mě neměj strach. Tebe mám rád, ale nechci vyzkoušet, jak by se na mě tvářili lidi z koleje, kdybych ti házel míč do rukou,'' zašklebil se a políbil mě. Položil mě na lavici a začal mě objímat, když najednou:
,,Kur... Potterová,
co tu děláš?'' vydechl Thomas a spolu se svojí novou holkou odešel.
,,Možná bychom příště měli zamknout, zahihňala jsem se a rozcuchala mu vlasy, což vím, že nesnáší. Přesně jak jsem čekala mi zajel prsty do vlasů a začal mě líbat. Jen na chvilku se odtrhl, aby zamknul dveře.
,,Občas přemýšlím, proč s tebou chodím, deláš věci, který nemám rád, jsi z jiný koleje než já, zítra mě nejspíš zraníš''' zašklebil se za chvilku.
,,Proč si každý myslí, že jsem nebezpečná?'' zatvářila jsem se naštvaně a za chvilku nevině, protože jsem věděla, že ho to dostane. Jenom odpověděl:
,,Pamatuju si, jak jsi na mě loni vystřelila takovou ránu, že jsem měl naraženou ruku a pak v dalším zápase, jak jsi tomu klukovi ze Zmijozelu způsobila otřes mozku a taky jsem slyšel...'' naštěstí už nic neřekl, protože jsem ho radši políbila, než abych poslouchla, jak jsem strašná.
Hrozně mě bavilo, jen tak se někde flákat s Martinem a ten den to nebylo jinak, ani jeden z nás nemyslel na to, že musí jeden z nás vyhrát, proč taky... Později jsme spolu šli do knihovny, abychom se koukli na nějaké účení. Sedli jsme si do zapadlého koutu za regály a vzájemně jsme se zkoušeli z otázek z přeměňování, ale vydrželi jsme jenom chvíli a pak jsme se začali bavit o tom, co budeme dělat o prázdninách, moc jsme se nedostali k tomu, jestli podnikneme něco spolu nebo ne, ale mě to vlastně bylo jedno, protože si na něj čas nějak udělám a myslím, že nám prospěje po každodenním potkávání pár dní nebo týdnů klidu od sebe. Na večeři jsem se potkala s holkama, se kterýma jsem pak odešla do společenské místnosti, kde jsme se dlouho nezdržely. Byla jsem docela vynervovaná ze zápasu, že jsem nemohla usnout dlouho do noci. Už jsem věděla, že holky spí, tak jsem si vzala župan, přes svoje pyžámko a vyplížila se do prázdné společenské místnosti. Došla jsem až k mírně žhnoucímu krbu a sedla si do sedačky stojící před ním. Dívala jsem se do plamenů ani nevím jak dlouho, ale v přemýšlení a civění do blba mě vytrhl hlas, který říkal:
,,Slyšíš mě, ptal jsem se, co tu děláš!'' vyděšeně jsem sebou cukla a uslyšela za sebou uchechtnutí. Otočila jsem se, protože jsem si nebyla moc jistá o koho jde a uviděla Thomase v tmavomodrém županu stojícího asi metr za mnou, změřila jsem ho pohledem a řekla:
,,Ty tu nejsi s rusalkou bledou?'' a posunula jsem se, aby se mohl posadit vedle mě. Sedl si a podmračeně se na mě podíval a řekl:
,,Kdo je to rusalka? A jsem tu sám, jak vidíš,'' na důkaz druhé věty se rozhledl po společenské místnosti, která byla skutečně prázdná.
,,Rusalka je tvoje holka, nevšiml sis, že vypadá, jako bys ji vytáhl z jezera?'' objasnila jsem mu a pak jsem se zeptala:,,Bojíš se zítřka?'' vím, že to byl jeho první finálový zápas, kdy byl kapitánem, budou snad ještě dva, ale všem se zdál první nejhorší. Vydal jenom neurčitelný zvuk a opřel se do sedačky. Inu, taky odpověď. Přitáhla jsem si nohy k tělu a objala je. Možná jsem si dneska celý den namlouvala, že všechno bude v pohodě, ale čím víc se to blížilo, měla jsem strach, že to nedokážu. Jasně, chci vyhrát váíc, než cokoliv na světě, ale mám strach, aby se se mnou Martin nerozešel, když bychom vyhráli a naopak, jestli bych se já necítila zhrzeně, když prohrajeme. Pomalu jsem se přesunula spíš do ležící, než sedící polohy a podívala se na Jacka, který vypadal, že mi nevěnuje žádnou pozornost, byl zahloubaný do svých myšlenek,mě to tak vlastně vyhovovalo, nedělal mi naschvály a tím pádem byl snesitelný. Když jsem asi po hodině začala usínat, rozhodla jsem se, že je čas jít spát, koukla jsem se vedle sebe a zjistila, že Thomas usnul, nejdříve jsem měla nutkání, ho tam nechat do rána, ale vzhledem k tomu, že je to můj spoluhráč a spaní na sedačce není ideální, strčila jsem do něj a řekla:
,,Hej, kapitáne
vstávej!'' a rozesmála jsem se nad tou pitomostí, co jsem řekla, smála jsem se ještě, když jsem vyběhla na schody vedoucí k dívčím ložnicím a viděla jsem jeho nechápavý pohled. Došla jsem do ložnice, skočila do postele a v tu ránu usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Issynka Issynka | Web | 22. května 2009 v 22:24 | Reagovat

Coraz je to lepsiiiiiii :oD
Uplne uzasny a upa to zeru :oD
Samo ze te prosim abys mi pak zase dala vedet okey? :o)
Dik mocky papa

2 Kris-Bells ♥Twilight♥ SB=) Kris-Bells ♥Twilight♥ SB=) | Web | 23. května 2009 v 20:38 | Reagovat

ahojik..:))) ako sa mi mas?? O.K precitam si!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama